Domů

Co jsou to draha?

Draha (dráhy, dražky) jsou starobylé obecní pastviny, které bývaly u každé vsi; zpravidla v místech kde je chudá půda s balvany, suchopár a močál. Dobytek tu lidem ze vsi pásl obecní pastýř, řečený slouha, kterého najímala a platila obec. Za službu měl od obce pastoušku, obecní louku, pole, obilí, pivo a peníze od hospodářů, kteří platili z kusu. Pastýř na oplátku choval pro obec býka, kance a berany. Charakter místa (balvany atd.) a pravidelná, staletí trvající, pastva vytvořily z drah nejhezčí a nejpestřejší prvek venkovské krajiny.

Společná pastva místy fungovala ještě v polovině 20. století. Převážně ale zanikla už ve století devatenáctém, kdy jsou nepotřebné pastoušky přeměňovány na chudobince (někde i na školy) a nepotřebná draha nejčastěji zalesňována. Na drahách se pase už jen individuálně (sedláci si pasou sami, obci platí za pasené kusy). Za socialismu pastva na drahách končí definitivně. Od té doby, pokud ovšem unikla „jezedácké“ vlně zalesňování, zastavování a meliorování, draha zvolna zanikají - zarůstají stromy a trním, ztrácejí svůj typický ráz i původní druhovou pestrost.
V Těchonicích VAVÁKY usilují o zachování drah, kterým se říká Suchý dráhy a Velký dráhy. Jde o nejzachovalejší zbytky (cca 1/3) původních těchonických drah.