Domů

Historie těchonických drah

  • Středověk/novověk

    • Každý den svolává obecní pastýř dobytek místních lidí troubením na pastýřskou troubu. Stádo pak vodí po těchonických dráhách.
    • Poslední těchonický pastýř je Josef Kundrát (konec 19. století).
    • Snahu Marie Terezie o rozdělení drah a jejich přeměnu na pole těchonické dráhy přežili.
    • Na Velkých drahách je vybudován rybníček (cca pol. 19. století).
    • Pastouška slouží za příbytek obecnímu pastýři.
  • Do roku 1900

    • Dráhy se „pachtují“. Ten kdo zaplatil za pasené kusy do obecní pokladny si tu může pást svůj dobytek.
    • Společně se na drahách pasou už jenom husy (tzv. chození „po třídě“). V pasení se po týdnu střídají domácnosti; většinou pasou děti, které s hejnem hus chodí na dražky, na Suchý dráhy a k rybníčku na Velký dráhy. Hus bývalo tolik, že „když nalétli na rybníček, nebyla vidět voda“, vzpomínala na to paní Klečková, která je v dětství na dráhy také vodila.
    • Pastouška je vyžívána jako obecní chudobinec.
  • Po roce 1948

    • Někteří hospodáři nadále pasou dobytek na drahách.
    • V Těchonicích je založeno JZD (1957); „socialistické“ krávy se pasou na drahách.
    • Pastva na drahách končí (cca 1969); krávy zůstávají zavřené v kravíně.
    • Myslivci sázejí kanadské topoly v nejmokřejší části Velkých drah (80. léta).
    • Na Suchý dráhy se vozí bordel.
    • V pastoušce úřaduje Místní národní výbor.
  • Po listopadu 1989

    • VAVÁKY objevují draha (2003).
    • VAVÁKY kosí louku s rosnatkami (2004 - 2006).
    • VAVÁKY získávají dráhy do nájmu a pořádají propagační výstavu (2005).
    • VAVÁKY vyhánějí ovce na Velký dráhy, přivážejí sem včely a získávají národní European Hetitage Awards (2006).
    • VAVÁKY kácí topoly, vyhání ovce i na Suchý dráhy, vytáčí první med a spouští tento web (2007).
    • V pastoušce se volí a občas schůzuje (hasiči, obecní zastupitelé).